Vratká bárka

Den co den slyším otázky, jenž se o mě pokouší
co mě pobouří :
Fungoval by náš vztah stejně dobře jak na souši
i na moři ?

Kdy rozbouřené vlny ukazují co umí a zkouší bárku potopit
až na dno.
Málo času zbývá a není kam vystoupit
než utrhne se ráhno.

Na kapitánském můstku stojíš,
když "muž přes palubu" někdo volá
neměl’s ji sem vodit.
Na přídi i na zádi záchranná kola
nejsou komu hodit.

Jednou na hrotu vlny, podruhé v hlubině
loďka se kymácí.
Kolem plno vody a ty máš sucho v hlavě i v ústní dutině
kormidelník se vyzvrací.

Klidný přístav je jen snaha představ tvých
někdy před vyplutím.
Přivázán ke kormidlu, zavinut v plachtách potrhaných
premýšlíš co s tím.