Vítr

Je to příjemné, cítit vítr, jak mi fouká do tváře
ovívá mě
někdy mi obrací listy v knize, kterou čtu.
Čekám, jakou stranu mi větrným prstem ukáže
tajně
i když ví, že mu to nevyčtu.

Na nebi mezitím proletělo letadlo
za sebou hlubokou ornici
a tak si vítr musel odskočit
zahladit stopy mě napadlo
za chvíli zas ucítím ho na líci
bude se snažit stránky mi otočit.

Ještě že tráva je zde posekaná
to by měl jinak plno práce
a nemohl by knihu se mnou číst.
Co všechno rozhýbat větrem se ponechává
jak já čtu knihu stránku po stránce
on den co den toulá se do těch míst.